RAINFOREST

ROPUŠNÍK PHRYNOSOMA PLATYRHINOS

Zbarvení ropušníků dokonale imituje barvy jejich životního prostředí a tato bezchybná kamufláž je činí skoro neviditelnými. Navíc se dokáží rychle zahrabat do písku. Jejich tělo začne prudce vibrovat ze strany na stranu a ropušník zmizí pod povrchem. Často je v teráriu vidět pouze hlava ropušníka pozorně sledujícího své okDomovinou ropušníků jsou pouštní oblasti Sonora a

Mojave. V těchto velmi suchých oblastech využívají svou schopnost zachytávat vodu srážející se na jejich tělech (rosa,mlha) a díky struktuře své kůže jí nechávají stékat rovnou do tlamky. Rohy na hlavě znesnadňují predátorům jejich polknutí a ti se jim po předchozích zkušenostech raději vyhnou. V nebezpečí se vzpřímí a nafouknou, aby vypadali větší.olí. Dožívají se zhruba 7 let a dorůstají do velikosti 14-15cm. Samci jsou výrazně menší než samice.

TERÁRIUM: K chovu 3-4 jedinců je vhodné dobře větrané terárium pouštního typu s min. rozměry 60x40x40cm(DxŠxV). Úprava stěn není nutná, ropušníci na ně vylezou pouze vyjímečně. Kameny a větší kořeny je nutné položit na dno a teprve potom nasypat 10-ti cm vrstvu jemného křemičitého písku, aby je ropušníci nemohli podhrabat. V opačném případě by mohlo dojít k jejich zavalení a úhynu. Z rostlin v pouštním prostředí přežijí pouze sukulenty. V jednom rohu terária mám zahrabanou plastovou misku 20x20x5cm naplněnou štěrkem s vodou a zasypanou 8cm vrstvou písku. Pokud mají ropušníci před svlekem mají možnost se zvlhčit v písku nad nádobou.

OSVĚTLENÍ A VYTÁPĚNÍ: Ropušníci vyžadují 12-ti hodinové osvětlení UV lampou a v jednom rohu mám 7cm nad substrátem reflektorovou 40W žárovku. Topný kámen není nutný - ropušníci si najdou v blízkosti žárovky vhodnou teplotu písku a zde se přitisknou k podkladu nebo rovnou zahrabou pod povrch.

TEPLOTA: 28-30°C Den / 18-22°C Noc, pod žárovkou 45-50°C. Na jednom konci terária denní teploty max. 23°C, pokud by se ropušníci potřebovali ochladit. (Asi to není nutné, ale řeším to stejným způsobem ve všech teráriích.)

VLHKOST: V teráriu udržujeme nízkou vlhkost kolem 40%

POTRAVA: V přírodě tvoří základ potravy mravenci (podle druhu ropušníka 30-60%) a zbytek různá stádia brouků a jiného hmyzu. Potravu v teráriu tvoří z 60% cvrčci a zbytek je smýkaný luční hmyz, kobylky, sarančata, švábi, pavouci, mravenci, mouční červi (raději drobní červi Alphitobius), voskoví červi, můry,zrnokazi a pilousi. Doporučuji občas nabídnou přezrálé ovoce neboť v přírodě, podle obsahu žaludku, přijímají v menším množství i rostlinnou potravu. V teráriu je pro každý případ mělká miska s vodou a 2-3x týdně jemně porosím terárium i samotné ropušníky.

KRMENÍ MRAVENCI: Oproti častým tvrzením bylo zjištěno, že tito rohatí ještěři akceptují jako potravu i evropské druhy mravenců. Není problém si na podzim vykopat mravence a v plastových krabičkách je uložit v lednici k doplnění krmné dávky přes zimu. Při krmení mravenci je třeba opatrnosti. pokud jich nasypeme do terária hodně budou ropušníky obtěžovat a ti se zahrabou do písku. Doporučuji aktivitu mravenců utlumit zchlazením v lednici po dobu 20-30 minut. V době kdy zkrmujete mravence nenabízejte ještěrům jiné druhy hmyzu - dali by jim přednost. Počkejte dokud neuloví všechny mravence a teprve poté jim nabídněte něco jiného,

POHLAVNÍ ROZDÍLY: Samci mají široký kořen ocasu s výraznými hemipenisovými kapsami.

ROZMNOŽOVÁNÍ:  Ropušníci dospívají ve věku 18-20 měsíců. Po 3 měsících zimování v teplotách 12-15st.C, kdy jsou ropušníci zahrabáni hluboko v písku se zvýší teplota v teráriu a po několika týdnech se začnou pářit. Čtyři týdny po úspěšném páření mohou samice naklást max.15 vajíček, většinou kolem 6-8 kusů. Podle místa původu mají 1-2 snůšky v roce. Vajíčka inkubujeme ve vlhkém vermikulitu. Při teplotě 28st.C se mláďata líhnou za 2 měsíce.

POVAHA: Ropušníci jsou vcelku klidná zvířata s denní aktivitou. Při čištění terária se dají snadno odchytit - o útěk se většinou nesnaží. Velice rádi hrabou a přemísťují substrát v teráriu.